Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Žebraččina kletba

(autor neznámý)

Choť pana Christopha Weitmosera byla prý krásná, ale pyšná a svéhlavá žena, která se ráda krášlila drahocennými šperky, ale byla zlá a tvrdá k chudákům. Jednou, jak později vyprávěla jedna fořtová, která vše viděla na vlastní oči, jela paní Weitmoserová v celém svém lesku a nádheře se svým doprovodem soutěskou, která vede skalní rozsedlinou do Gasteinu. Tam seděla na cestě jedna docela chudičká žena a úpěnlivě paní prosila o almužnu. Bohatá paní Weitmoserová opovržlivě shlédla ze svého koně dolů na žebračku a křikla: ?Pryč z cesty, nestoudná žebroto!? ?Ach,? povzdychla si žebračka: ?žádný, kdo se dnes naparuje jako ty, neví, zda zítra nepůjde sám žebrotou. Dnes mně, zítra tobě!? ?Haha!? smála se pyšná žena, zatímco stáhla z ruky drahocenný prsten: ?Já Weitmoserová a žebrat? Tak jako mi tento prsten již nikdy nepřijde na oči, tak se nikdy, ty ubožačko, nevyplní tvoje kletba!? A s těmi pohrdlivými slovy mrštila prstenem do propasti, na jejímž dně se vinul temně zelený proud řeky Ache.

Za nějaký čas přinesl jeden rybář na weitmoserský dvůr obrovského pstruha, kterého chytil v řece Ache. Rybu připravili na hostinu, kterou pořádal pan Christoph, a když ji při jídle rozřízli, ležel v jejím břiše drahocenný prsten paní Weitmoserové. A od toho okamžiku vzalo štěstí a požehnání bohatého rodu Weitmoserů za své. Rudné štoly a šachty se zřítily, byly opuštěny nebo se zatopily divokou vodou, bohaté žíly se ztratily, pyšný weitmoserský rod zchudnul a na konec úplně vymřel. Jen v nesčetných pověstech a několika milosrdných nadacích dosud žije památka rodu Weitmoserů. Také jejich zámky zpustly. Weitmoserský dvůr v Gasteinu se svou spirálovou věží stojí opuštěný a v rozvalinách, člověk dnes může vidět jen několik sloupů a starou věž. Podzemní chodba, která odtud vedla na zámek v Hundsdorfu, je zasypána, zámek sám zdobí své okolí jako malebná zřícenina.

Sic transiebat gloria.