Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Zázračný visutý zámek

(autor neznámý)

Byla jednou jedna žena a měla syna. Ten syn živil matku i sebe: pásl krávu a chodil na dříví i nosil je do města na prodej a za ty peníze kupoval chléb.

I přihodilo se mu jednou, že nesl roští na trh, i koupil chléb a šel domů. Musil lesem a přijde k pastýřům a vidí, že chtějí psa zabít, i řekl:

?Nezabíjejte ho, však Vám to ubohé zvíře nic neublížilo, raději mi je dejte.?

A pastýři mu řekli:

?Co nám dáš? Dej nám ten chléb.?

I dal jim ten chléb, vzal si psa a nesl ho domů.

Přijde domů a matka se táže:

?Zdalis přinesl chléb??

?Nepřinesl, ale psíka jsem koupil za chléb.?

Ona pak řekla:

?Čím ho budeme živit? Však sami nemáme co jíst.?

?Nu, půjdu na roští, prodám a nakoupím chleba.?

I šel zase na roští, prodal je a koupil chléb, a jak šel lesem, vidí, že pastýři chtějí kocoura zabít, i řekl jim:

?Nezabíjejte to zvíře, však Vám neublížilo, raději mi je dejte.?

A oni mu řekli:

?Co nám dáš??

?Co bych Vám dal? Nemám nic.?

A pastýři řekli:

?Ten bochník chleba.?

I dal jim chléb a nesl si domů kočku.

Stará opět toužebně čekala, a když přišel domů, řekla:

?Neseš-li pak mi chléb??

?Nenesu, tuhle jsem kocoura koupil za chléb.?

A stará řekla:

?Nemáš sám co jíst, a co teprve kocour!?

On pak řekl:

?Však to taky bude k něčemu dobré! Nu, půjdu zas na roští, prodám a koupím chléb.?

I šel potřetí, prodal a koupil chléb. Jde domů lesem a vidí, že pastýři chtějí hada zabít, i řekl:

?Nezabíjejte toho hada, však Vám nic neublížil.? I prosil, aby mu ho dali, že se mu líbí, protože je tak pěkný.

Pastýři řekli:

?Co nám dáš, když ho nezabijem??

A on řekl:

?Ten bochník chleba.?

I dal jim chleba a oni jemu hada. I nesl si ho domů a had mu řekl:

?Živ mě, až vyrostu, potom mě k nám domů doneseš.?

Když si ho přinesl domů, řekla matka:

?Proč jsi nepřinesl chleba? A cos to přinesl??

A on řekl:

?Bude to taky k něčemu dobré.?

I šel zase počtvrté na roští, nasbíral je a prodal, i koupil čtyři bochníky chleba a přinesl domů. A tak se všichni najedli: pes, kocour, had, matka i on. A on všecka ta zvířata živil. Had vyrostl a byl veliký: tedy ho potom nesl domů.

I řekl mu had:

?Poslouchej, moje máti bude Ti dávat zlato i stříbro, ale Ty neber nic, než ať Ti dá ten zámek, který tam za vraty visí. A když něco budeš chtít, jen zaklepej na ten zámek, a přijde hned dvanáct mládenců a budou se Tě ptát: ,Co poroučíte?' A Ty jim řekni, co bys rád, a hned to budeš mít.?

Když ho tam donesl, ptali se ho hadovi rodiče, co za to chce, že jim dítě donesl domů.

A on řekl, jak byl naveden:

?Nic jiného než ten zámek, který za vraty visí.?

A oni mu řekli:

?Oj, synáčku, to Ti nemůžeme dát, a co by Ti byl ten zámek platný? My Ti raději dáme mnoho peněz, co budeš moci unést.?

On pak řekl:

?Nechci Vaše peníze, jen mi ten zámek dejte.?

A když mu ho dlouho nechtěli dát, chtěl odejít. Ale že věděli, že bez zaplacení nesmí odejít, dali mu ten zámek.

Když jej už měl a kousek od stavení odešel, zaklepal na ten zámek, a hned vyšlo z něho dvanáct mládenců a ptali se:

?Co poroučíte??

?Nic, než abyste mne hned donesli domů.?

A v tom okamžení stál už před svou chalupou. A když ho matka spatřila, radovala se:

?Dobře, synáčku, žes přišel domů; jak těžce jsem já byla živa, že Tebe doma nebylo!?

?Nu, mlčte, maminko, nyní budeme lépe živi, než jsme byli potud; přinesl jsem Vám něco, čím lehko živi budeme.?

I zaklepal tiše na zámek a přiletělo dvanáct mládenců:

?Co poroučíte??

?Mně, matce, psíkovi a kočce jíst a pít.?

A hned to tu bylo. Stařeně se to líbilo a měla syna svého ještě radši.

Brzy potom si vzpomněl, že se bude ženit, i řekl matce:

?Mámo, jděte k našemu králi, aby mi dal svou dceru za ženu.?

Matka ho hubovala:

?Co to žvástáš??

?Nu, jen jděte ke králi a řekněte mu to.?

Stařena netroufala si tam hned jít, ale potom přece šla a řekla králi, že její syn by rád jeho dceru.

Král jí řekl:

?Dobře, jestliže mi udělá, co mu poručím, tedy mu ji dám; jestliže tamhlety hory všecky do zítřka do rána rozhází, jak daleko bude očima vidět, a poroste-li tam nejlepší pšenice, a budu-li z ní zítra koláče jíst, tedy dobře; pakli tak nebude, přijde o hlavu.?

Matka přišla domů plačíc: ,Ach synáčku, zles učinil!? A vypravovala, co král řekl.

?Nu, mámo, jestliže jen to řekl, tedy bude dcera jeho mou.?

?Oj, synáčku, jak by Ti to bylo možné udělat??

?Mlčte, mámo! Teď půjdeme spát, a zítra ráno uhlídáte, bude-li všecko hotovo či nebude.?

I navečeřeli se a matka šla spát. Tu on zaklepal na zámek a hned vyskočilo dvanáct mládenců:

?Co poroučíte??

?Chci, aby tamhlety hory byly rozházeny tak daleko, jak bude král očima vidět, a musí tam nejlepší pšenice růst.?

A všecko se stalo. Ráno šla stará ke králi s koláčem. Král vstal a vidí, že skutečně je všecko hotovo a stará že čeká s koláčem.

I vyšel ven a ona mu řekla:

?Dobré jitro! Tuhle jsem přinesla.?

Tedy řekl král:

?Dobře to vykonal; nyní mu řekni, že do zítřka musí všecky lesy vymýtit, jak daleko já budu moci vidět, a musejí na tom místě nejlepší vinohrady být, a já že chci zítra hrozny jíst a mošt pít; a nevykoná-li to, přijde o hlavu.?

Stará přišla zase s pláčem domů a vypravovala synovi, co jí král řekl. A on se jen smál a povídá:

?Nu dobře, jen jděte spát a uhlídáte, bude-li zítra všecko hotovo či nebude.?

Když se navečeřeli, šla stará spát, a on zaklepal na zámek a vyšlo z něho dvanáct mládenců:

?Co poroučíte??

?Poroučím, aby do zítřka tamhlety lesy byly vymýceny a nejlepší víno tam musí růst.?

A všecko se to stalo. Král ráno vstal a vidí, že je to skutečně hotovo. A stará naň už čekala s hrozny a s moštem.

?Nu dobrá,? řekl král, ?řekni synovi, udělá-li ještě jednu věc, že mu dceru dám; bude-li mít taky tolik dobytka a takový hrad jako já, tedy mu dceru dám; pakli nebude, tedy přijde o hlavu.?

Stará šla zase domů a pověděla mu, co král řekl. Tak on zaklepal na zámek a hned vyskočilo z něho dvanáct mládenců:

?Co poroučíte??

A on řekl, že do zítřka tu musí stát lepší hrad, nežli ho král kdy viděl, a že musí více dobytka mít nežli král, a že musí být klenutí z jeho hradu do královského hradu, a že tu musí taky stát krásná zahrada a v r! všelijaké stromoví a všelijakého způsobu ptactva aby tam zpívalo.

I to se stalo. Ráno si dal zapřáhnout nejpěknějších šest koní a jel si pro dceru, aby šli na oddavky. Tehdy nařídil král, aby byly hody do pěti let. I oženil se s ní a byly hody, a každý mohl na ně přijít.

Když pak už ty hody tři léta trvaly, král začínal mít nedostatek. Tehdy on řekl:

?Nyní já budu po tři léta častovat.?

I přišel na ty hody taky mořský král, a líbila se mu ta dcera královská, kterou onen si vzal. I dával na něj pozor, kterak to, že nikdo nevaří a pořád jídel dost. Jednou viděl, jak on zaklepal na zámek a hned se stalo, co chtěl.

Když šli spát, mořský král ukradl ten zámek i zaklepal naň, a přiletělo dvanáct mládenců:

?Co poroučíte??

?Abyste mne i tento hrad i tuhle ženu na černé moře přenesli.?

I stalo se to. Ráno ulekli se Ti páni, když viděli, že leželi v prosté chatrči. A on hned věděl, že přišel o zámek. Tehdy šel ke králi a prosil ho, aby vzal jeho matku k sobě, že půjde svůj zámek hledat.

Dobře; šel a vzal psíka i kocoura s sebou. Přijde k tomu moři a vidí zdaleka svůj zámek a povídá:

?Kocourku, psíku, vidíte náš hrad? Ale jak se do něho dostat??

I sedli si tu na břeh, a on, kterak byl unaven, usnul.

Tehdy psík a kocour řekli:

?Pojďme my pro zámek.?

Pes povídá:

?Ty neumíš plavat, sedni si na mě a já Tě ponesu.?

Šli a přišli ke zdi. Tu povídá psík:

?Já pak neumím po zdi lézt.?

A kocour mu řekl:

?Chyť se mne nějak.?

A tak se dostali na dvůr. ?Ty počkej venku,? povídá kocour, ?a já tam půjdu sám.?

Mořský král měl taky takového kocoura. A onen kocour přišel ke dveřím a mňoukal:

?Mňou!?

Mořský král povídá:

?Pusť tu kočku sem!?

Kočka tam vešla a vzala tak pěkně ten zámek, že mořský král to ani nezpozoroval; potom šla ke dveřím a mňoukala:

?Mňou!?

?Pusť tu kočku ven!? řekl mořský král a kocour vyběhl.

?Máš?? ptal se ho pes.

?Mám, jen pojď.?

I přelezli přes zeď a na moře; a když už byli blízko svého pána, chtěl se pes pochlubit, že on přinesl zámek, a řekl kocourovi:

?Dej mi ten zámek! Pakli nedáš, shodím Tě do moře.?

I tahali se spolu a vtom jim zámek upadl do moře a ryba ho pohltila; ale kocour rybu popadl a řekl:

?Nedáš-li mi zámek, zakousnu Tě.?

A ryba řekla:

?Nezakusuj mne, dám Ti ten zámek.?

Ihned ho zas vyplivla, a oni pak šťastně zase přišli na břeh.

Když se pán probudil, řekl:

?Jak se tam dostanem??

A oni řekli:

?Pane náš, už jsme Ti zámek přinesli.?

?A kde je??

?Tuhle.?

Tak jej vzal i zaťukal a dvanáct mládenců z něho vyskočilo:

?Co poroučíte??

?Poroučím, abyste můj hrad zase postavili tam, kde byl prve, i s tím králem a s mou ženou.?

A hned se to stalo. I vešel do hradu a ona hned k němu i objali se. A mořského krále dal vstrčit na kůl doprostřed moře. A tak zas dostal svůj hrad a byl potom se svou ženou šťastně živ, a ten mořský král byl zahuben.