Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Zázračný strom

(autor neznámý)

Už je to moc roků, co stál v Lázu na návsi velikánský krásný strom. Ale ani Ti nejstarší sousedi si nepamatovali, že by kdy kvetl a že by na něm vyrostlo nějaké ovoce.

Až jednou! Tenkrát přišlo pěkné, jasné jaro a všichni užasli. Strom na návsi nasadil tolik květů, že byl jako obsypaný. Všichni se chodili na něj dívat, potřásali hlavou a nedočkavě čekali, co na něm vyroste. A dočkali se. Jak odkvetl a bílé kvítky opadaly, začalo na něm růst ..... víte co? Na jedné půlce stromu se začaly ukazovat dřeváky a na druhé půlce rostly pěkné bačkory.

Všichni se tomu náramně divili a nevěděli, co to má znamenat. Starosta svolal sousedy do hospody a radili se, co počít. Když vypili hodně piva, usnesli se, že na to podivné ovoce postaví pěknou kůlnu a požádají na hejtmanství v Praze, ať ty dřeváky a bačkory smějí prodávat. To je přece div, že jim dřeváky samy rostou na stromě, zatímco jinde je řemeslníci musí pracně strouhat a šít! Celá vesnice by si z toho zázraku mohla pomoci k pěkným penězům. Hned druhý den se časně ráno vypravili tři nejmoudřejší sedláci do Prahy. Že byli nejmoudřejší, měli i nejdelší vousy.

Byl pěkný letní den, slunko pálilo, a když ti tři k polednímu došli do Mníšku, sotva už nohy cítili. Lehli si pod jeden strom do chládku a rozhodli se, že si trochu odpočinou, a až to horko povolí, teprve půjdou dál. V tu ránu všichni tři usnuli.

Jak spali, šel tudy jeden holičský panáček. Dívá se na ně, a protože byl čtverák a filuta, povídal si v duchu: Co by se stalo, kdybych je oholil? A taky to hnedle udělal.

Když se ti tři probudili, koukali po sobě, ale nemohli se poznat. Jeden soused povídá:

?Páni sousedi, mně se zdá, že to nejsme my!?

?A kdopak by to byl?? divil se druhý.

?Vždyť jsme měli vousy, pěkné vousy, a teď má každý z nás tvář jako panenka. Kdepak, to nejsme my.?

?No, potom je to někdo jiný,? mínil třetí soused.

Seděli celí vyjevení, vyvalovali oči jeden na druhého a lámali si hlavu nad tou záhadou. Tu měl ten třetí soused dobrý nápad:

?Já Vám povím, co uděláme. Napíšeme domů dopis: jestli jsme doma, tak to tady nejsme my, ale jestli nejsme doma, tak to tady jsme jistě my.? ti dva ho za tu myšlenku moc chválili. A zrovna si sedli, vzali papír a pero a napsali domů do Lázu dopis. Pak zůstali v Mníšku pár dní, popíjeli v hospodě a čekali, až jim přijde z domu odpověď. A přišla! V tom psaní stálo, že doma nejsou, že odešli všichni tři do Prahy. Měli z toho náramnou radost, poručili si každý ještě džbánek a povídali:

?Sláva, sláva! Jsme to tady my. Teď můžeme jít taky dál do Prahy za svou věcí.?

Vydali se dál, a když přišli na hejtmanství, přednesli panu radovi svou žádost: že mají v Lázu takový a takový strom, který léta letoucí nekvetl ani na něm nic nerostlo, ale že letos na něm vyrostly napolovic dřeváky a napolovic bačkory a že oni by je rádi prodávali o jarmace. Pán je poslouchal, kýval hlavou a potom se jich ptal:

?Je snad Láz město??

?Není, jasný pane, není!? Pán zase pokýval hlavou a ptal se:

?A je snad Láz mestys??

?Není, velkomožný pane, není. Je to vesnice.? Pán potřásal hlavou, probíral se nějakými lejstry a povídal jim přísně:

?To máte tak. Když není Láz ani město, ani městys, pak žádné jarmaky nemůžete mít. Do vsi nemůžeme jarmaky povolit, na to jsou přísné předpisy.?

Oni mačkali v rukou klobouky, přešlapovali a začali naříkat, že vážili tak dlouhou cestu pěšky z Lázu až do Prahy, a všecko nadarmo. Pan rada se na ně díval, chvíli se rozmýšlel, potom zaťukal tužkou na stůl a povídal:

?A jak daleko to sem máte??

?Osm mil, jasný pane, celých osm mil.?

Pán se na ně usmál a řekl:

?Tak abyste sem nešli nadarmo, něco přece jen dostanete. Slevím Vám ode dneška polovičku cesty. Od tentokrát to bude od Vás z Lázu do Prahy už jen čtyři míle, a ne osm jako doposud.? Ti sousedi prý byli rádi, že si aspoň něco vymohli, a moc děkovali panu radovi za jeho dar.

Ale domů hned nemohli. Počkali v Praze, až jim zase narostly vousy, pili a hodovali a teprve na podzim se vydali domů do Lázu. Od té doby prý mají od nich do Prahy jen polovičku cesty. Ale jak to dopadlo s tím zázračným stromem, co na něm rostly z polovičky dřeváky a z polovičky bačkory? Možná jej tam mají podnes.