Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Šnek Seldýn

(autor neznámý)

Byl kdysi jeden malý šnek, který se jmenoval Seldýn. Bydlel s tatínkem Šnekem a maminkou Šnečicí na kraji lesa. Měli malý šnečí domeček pod druhou břízou od rozcestního dubu. Že šneci nemají společný domeček? Že si nese každý šnek ten svůj na zádech? Ale co Vás nemá! Každá správná rodina má svůj rodinný domek, ve které spí a jí a vůbec dělá vše, co už tak šnečí rodiny dělají.

Avšak není to dům jako jiné. Je to zvláštní dům. Má širokánské dveře, vysokou střechu a uvnitř nestojí ani židle, ba ani postýlky. Je tam jen jeden dlouhý nízký stůl a tři hromádky čerstvé trávy ve třech koutech. To proto, že šneci nespí v postýlkách, ale ve svých ulitách (a nejraději na trávě). A nesedí na židlích, protože by nedosáhli nohama na zem. Ale poněvadž jsou to tuze čistotní a vychovaní šneci, jedí spolu u stolu. A u toho stolu si také vyprávějí mnoho roztodivných příběhů o svých šnečích předcích.

Jednou večer, právě na Seldýnovy narozeniny, vyprávěla maminka příběh o svém pradědečkovi. Nejslavnějším šnekovi z rodu Šneků od břízy. To bylo tak. Za dávných časů, když Váš pradědeček byl ještě mladý mladinký šnek, lidé nevěděli, že šneci mají oči na stopkách. Mysleli si prostě, že jsou to nějaké rohy nebo spíš parohy. Takové jaké má třeba jelen. A proto si vymysleli takovou říkanku o šnecích: