Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Smuténka a Ukrutěnka

(Haltrich Joseph)

Žily byly dvě sestry, Smuténka Přesmutná a Ukrutěnka Přeukrutná, které bydlely samy samotinké v hlubokém černém lese. Nebyly krásné, ba ani půvabné, nebyly ani bohaté, ba ani zámožné. Byly to ty nejobyčejnější sestry na světě, které žili v tom nejobyčejnějším domku v tom nejhlubším černém lese. Jednoho dne, když vyšly za svými záležitostmi, aby se k večeru vrátily domů, našly před vrátky odpočívat podivuhodného červeného ptáka, který nebyl ani zpola tak krásný, jako podivuhodní ptáci bývají a nezpíval ani zpola tak líbezně, jako podivuhodní ptáci zpívají.

?Já nejsem jen tak obyčejný pták, já jsem pták podivuhodný, dívka, která spolkne moje srdce, stane se rázem tou nejkrásnější a nejbohatší princeznou na světě.? Tomu se Smuténka Přesmutná s Ukrutěnkou Přeukrutnou jen zasmály, k čemu by jim byla v tom nejhlubším černém lese tolikerá krása, k čemu by jim bylo tolikeré bohatství. Vzaly však podivuhodného ptáka k sobě a od toho času už nebyly samy samotinké.

Jednoho večera, když tak seděly a vyprávěly si podle svého obyčeje prastaré příběhy zabušil někdo na dveře, a když otevřely, vešel dovnitř krásný princ, který je prosil o nocleh, neboť byl na lovu a na tom lovu beznadějně zabloudil a tím beznadějným blouděním je celý unavený, k smrti unavený a proto je tady. Smuténka přesmutná se na prince podívala soucitně, Ukrutěnka Přeukrutná na něj pohlédla slitovně a obě se do toho krásného prince v tom okamžení zamilovaly. Daly mu, co měly doma nejlepšího, uložily ho do těch nejjemnějších peřin a ráno mu ukázaly cestu. Při loučení jim princ pravil:

?Za měsíc pořádám velký bál, za to, že jste ke mě byly tak hodné, jste zvány, provedu Vás při tanci.?

Smuténka Přesmutná s Ukrutěnkou Přeukrutnou se zaradovaly, krásnému princi poděkovaly a od toho dne s nimi nebylo nic než, že na toho krásného prince myslely, o tom krásném princi přemítaly, po tom krásném princi vzdychaly a stále častěji se při tom dívaly na podivuhodného ptáka. Ten posmutněl, zešedlo jeho zpola krásné peří, přestal zpívat své zpola líbezné písně a jednoho dne řekl:

?Jen jedna z Vás může mít moje srdce.? A s těmi slovy složil hlavu pod křídlo a jeho srdce přestalo bít. Tu Smuténka Přesmutná a Ukrutěnka Přeukrutná neváhaly, jedna popadla ptáka, druhá ostrý nůž a drobné ptačí srdce vyřízly. Chvíli se o ně praly, ale nakonec byla Smuténka Přesmutná silnější, šikovnější, ta šťastnější a ptačí srdce spolkla.

A v tom okamžiku se ocitnula v překrásném zámku, měla na sobě překrásné šaty a v zrcadle viděla, že sama je celá překrásná. A venku čekal kočár a sloužící ji zvali, aby nasedla, že se jede na ten nejkrásnější bál, na které si bude vybírat nevěstu krásný princ. Šťastná Smuténka Přesmutná nasedla do kočáru, a když tam přijeli, tak všichni byly z její krásy u vytržení a nejvíce sám krásný princ, který ani nečekal na konec bálu a dal vyhlásit, že se ožení se Smuténkou Přesmutnou. A za pár dní byla velká a slavná svatba a pak spolu žili šťastně a spokojeně až do konce svých dní.

A co bylo s Ukrutěnkou Přeukrutnou? Ta v okamžiku, kdy její sestra zmizela, tou bolestí z nešťastné lásky na místě zkameněla, a protože to byla jen ta nejobyčejnější sestra na světě, byl i ten kámen ten nejobyčejnější na světě. A ten nejobyčejnější domek v nejhlubším černém lese počal zarůstat houštím, až zarostl docela a nikdo by už nikdy nenašel místo, kde tenkrát bydlely dvě nejobyčejnější sestry Smuténka Přesmutná a Ukrutěnka Přeukrutná.