Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Skřítek hospodáříček

(Grimmové bratři)

Na některých místech má každý sedlák, jeho žena, synové i dcery skřítka hospodáříčka, který všelikeré domácí práce obstarává, do kuchyně nosí vodu, seká dříví, chodí pro pivo, hřebelcuje koně ve stáji, kydá hnůj a tak dále. Kde skřítek je, tam se dobře daří a dobytek prospívá. Ještě dneska se říká o děvečce, které jde práce od ruky:

?Ta má jistě skřítka hospodáříčka.?

Kdo jej však rozzlobí, musí se mít na pozoru.

Skřítkové si dělají, předtím než se usadí v nějakém domě, zkoušku. V noci natahají do domu hobliny, do nádoby s mlékem naházejí rozličná dobytčí lejna. Když nyní hospodář dal pozor, aby hobliny někdo nerozmetal, hnůj zůstal v nádobách a mléko z nich bylo vypito, tak zůstal skřítek v domě tak dlouho, dokud někdo z jeho obyvatel žil.

Chtěla-li mít kuchařka ku pomoci skřítka hospodáříčka, musela denně na určené místo v domě a v určeném čase položit připravenou mističku plnou dobrého jídla a jít za svými záležitostmi. Když to tak udělala, mohla si zalenošit, večer jít brzy do postele a brzy ráno, když vstala, našla práci hotovu.

Zapomněla-li však jednou, tak to si musela v budoucnu nejen svoji práci sama dělat, nýbrž měla najednou ruce celé volšové, třeba se horkou vodou opařila, hrnec nebo jinou nádobu rozbila, jídlo rozlila, takže byla pak panstvem notně hubována A tomu se skřítek hospodáříček hlasitě smál a postranně se chichotal.

Změní-li se služebnictvo, skřítek zůstává, ale odcházející děvečka musí své následovnici doporučit, jak to chodí a co může očekávat. Jestliže tak nová děvečka neučiní, má neustavičné neštěstí, dokud opět neodejde.

Věří se, že skřítkové hospodáříčkové jsou opravdoví lidé, mají podobu malého dítěte v pestrobarevném kabátku. Někteří říkají, že mívají v zádech bud nůž nebo něco jiného a stejně strašlivého vzhledu, prostě onen nástroj, kterým byli kdysi zavražděni, neboť oni jsou duše lidí, kteří byli kdysi v onom domě zabiti.

Jednou jednu děvečku popadla zvědavost, jak její služebníček, kterému se říkalo Honzíček, vypadá. A protože pokoje nedala, nakonec ji duch určil místo, kde ho muže vidět, ale poručil ji sebou vzít vědro studené vody.

Tak se tam děvečka odebrala a pak na tom místě uviděla, jak skřítek leží nahý na zemi na polštářku a v zádech má zabodnutý obrovský řeznický nůž. Děvečka se při tom pohledu tak polekala, že se bez vlády sesula k zemi. Skřítek hospodáříček ihned vstal, popadl ono vědro studené vody a na děvečku to vychrstnul, aby přišla zase k sobě. A tak ji byla chuť ještě někdy vidět skřítka na věčné časy přešla.