Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Panna Eli

(Grimmové bratři)

Před více než sto lety bydlila v münsterském klášteře Frekenhorst abatyše, velmi zbožná žena, a ta měla hospodyni, které říkali panna Eli. Ta byla zlá a lakotná, když přišli prosebníci, aby si vyptali almužnu, hnala je panna Eli bičem pryč a malý zvonek nade dveřmi pevně uvazovala, aby se nemohli dozvonit.

K posledku panna Eli upadla do smrtelné choroby, zavolali jí tedy faráře, aby ji k smrti přihotovil; a když tento abatyšinou zahradou k nemocné kráčel, spatřil pannu Eli sedět v její zelené hučce s bílým pírkem na jedné jabloni; když ale vešel do domu, ležela panna Eli na smrtelném loži.

Avšak i v této hodině byla panna Eli zarputilá a bohaprázdná. O nápravě či pokání nechtěla ani slyšet, nýbrž se obrátila ke stěně, když se kněz jal hovořit, a tak setrvala, dokud neskonala.

Sotva panna Eli zavřela oči, puknul klášterní zvon a za nedlouho nato začalo na opatství strašit.

Když jednoho dne děvečky seděly v kuchyni a krájely fazolové lusky, tu se mezi nimi zjevila s velkým lomozem panna Eli, jako by byla živá a zdravá a jala se jim kázati:

?Jen se neřízněte! Jen se neřízněte!?

Když chodily děvečky pro mléko, sedávala na schodech a nechtěla je nechat projít, tu zvolaly:

?Odstup, ve jménu Páně!?

I to musela panna Eli ustoupit, aby mohly projít.

Jindy ukazovala děvečkám krásný dort a nabízela slovy:

?Dort! Dort!?

Když si však nechtěly vzíti, tu ten dort hodila s ďábelským smíchem na zem, neboť to byl ve skutečnosti kravinec.

Také pacholci viděli, když venku stromy káceli, jak létala od jednoho k druhému v lese.

Po nocích šukala po domě sem a tam, házela přes sebe mísy a hrnce a tím lomozením budila lidi ze spánku.

Nakonec se zjevila i samotné abatyši na cestě do Warendorfu , zastavila koně a nechtěla jít z cesty.¨Tu jí abatyše pravila:

?Já s tebou nechci míti nic do činění, nedobře děláš, že se mé vůli protivíš!?

Ale panna Eli se zastrašit nedala. Tu abatyše vyhodila z kočáru jednu svoji rukavičku a panně Eli poručila, aby jí ji podala. Zatímco se tato sehnula a rukavičku hledala, přikázala abatyše kočímu:

?Jeď co nejrychleji můžeš, i kdybys měl koně uštvat.?

Což tento učinil a vyrazili tryskem a šťastně dojeli do Warendorfu.

Ale abatyše byla tím vším povykem znechucená, a tak svolala všechny duchovní z okolí, aby společnými silami pannu Eli z opatství vypudili. Kněží se shromáždili v chrámu a jali se ducha vyvolávat, avšak panna Eli se nechtěla ukázat a nějaký hlas volal:

?Samá voda, samá voda!?

Tu pravilo duchovenstvo:

?Musí tu být někdo v kostele ukrytý, kdo naslouchá a naše dílo maří?

I hledali a našli malého chlapce, který se tu schoval ze zvědavosti. Jakmile dítě vyhnali, objevila se panna Eli a byla Božím slovem vypuzena do Davertu.

Davert je jeden prastarý hvozd v Münsterchenu, kde se duchové stýkají a kam bývají strašidla vypovídána. Jen jednou v roce vždy táhne panna Eli s velkým lomozem kolem opatství Frekenhorst a každých sto let se může o slepičí krok přiblížit.