Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Otesánek

(autor neznámý)

Byl jeden muž a jedna žena; zůstávali na konci vesnice pod lesem v jedné chalupě. Byli chudí: muž nádeničil a žena předla na prodej; a přece pořád říkali:

?Jen kdybychom měli nějaké děťátko!?

?Buďte rádi, že Vám ho pánbůh nedal,? mluvili jiní lidé, ?však sami nemáte co jíst.?

A oni zas říkali:

?Když my se najíme, najedlo by se ještě taky naše děťátko ..... jen kdybychom nějaké měli!?

Jednou zrána kopal ten muž v lese pařezy a vykopal pařízek, vyhlížel zrovna jako malé děťátko: hlavička, tílko, ručičky, nožičky ..... potřeboval jen temínko trochu sekyrou otesat, aby bylo kulaté a hladké, a kořínky na ručičkách a na nožičkách přisekat, aby vyhlížely jako prstíčky, a bylo děťátko, jen zaplakat!

Muž přinesl ten pařízek domů a povídá ženě:

?Tuhle máš, cos chtěla mít, ..... dítě Otesánka. Chceš-li, můžeš je chovat.?

Žena zavinula to děťátko do peřinky, hýčkala je na rukou a zpívala mu:

?Hajej, dadej, hajej, Otesánku malý! Až se vzbudíš, hošíčku, uvařím Ti kašičku: hajej, dadej, hajej!?

Najednou začalo se dítě v peřince hýbat, vrtělo hlavou a dalo se do křiku:

?Mámo, já bych jed!? Žena nevěděla radostí, kam dříve skočit. Položila dítě do postele a běžela vařit kaši.

Když uvařila, Otesánek ji všecku snědl a potom zase křičel:

?Mámo, já bych jed!?

?Počkej, děťátko, počkej, hned Ti přinesu!? Poté běžela k sousedce a přinesla plný ucháč mléka. Otesánek pil, jen hltal, a když vypil, křičel zas, že by jedl.

Žena se tomu divila:

?Což, dítě, ještě dost nemáš?? Šla a vydlužila si ve vsi pecen chleba, položila jej doma na stůl a vyšla pak zase ven, postavit k ohni vodu na polévku. Sotvaže vykročila ze světnice, Otesánek, vida na stole chléb, vymotal se z peřiny, skočil na lavici a v okamžení ten bochník pohltil, a zase křičel:

?Mámo, já bych jed!?

Máma přišla, chtěla nadrobit pod polévku: ohlíží se po chlebě ..... tentam! V koutě stál Otesánek jako kadečka a vyvaloval na ni oči.

?Pánbůh s námi, Otesánku, snad jsi ten bochník nesněd??

?Sněd, mámo, a Tebe taky sním!? Otevřel hubu, a než se máma nadála, byla v něm. Za chvíli přišel táta domů; a jakmile do dveří vkročil, volal Otesánek:

?Táto, já bych jed!?

Táta se ulekl, vida před sebou tělo jako kamna; otvíralo hubu a koulelo očima. A když poznal Otesánka, řekl:

?Bodejž Tě běs! Kde je máma??

?Sněd jsem ji a Tebe taky sním!? V tom otevřel hubu a v okamžení měl tátu v sobě. Ale čím Otesánek více snědl, tím více se mu chtělo jíst. V chalupě nic už nebylo, co bý za to stálo; i šel do vsi po něčem se podívat. Potkal děvečku, vezla z pole plný trakař jetele.

?Tys musel asi toho sníst, že máš tak veliký břich!? řekla děvečka s podivením. Otesánek odpověděl:

?Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu a Tebe taky ještě sním!?

Přiskočil, a děvečka i s trakařem zmizela v jeho břiše.

Potom potkal sedláka, vezl z louky seno. Otesánek postavil se mu v cestu a koně zůstali stát.

?Což se nemůžeš vyhnout, netvore? Půjdu-li na Tě!? křičel sedlák a napřahoval bič.

Ale Otesánek si toho ani nevšiml a začal povídat:

?Jed jsem, sněd jsem:

kaši z rendlíka,

ucháč mlíka,

pecen chleba,

mámu, tátu,

děvečku s jetelem a Tebe taky ještě sním!?

A než sedlák se nadál, ocitl se i s koňmi a s vozem v jeho břiše.

Potom šel Otesánek dál. Na poli tam pasák pásl svině. Otesánek dostal na ně chuť a spolykal je všecky i s pasákem; ani památky po nich nezůstalo. Potom na úhoru tam uviděl ovčáka se stádem ovec.

?Když jsem toho tolik sněd,? povídá sobě sám, ?taky ty ještě sním!?

Šel a všecko to do sebe vházel: ovce, ovčáka i se psem Voříškem. Pak se zas kolíbal dál, až přišel k jednomu poli; nějaká babička tam okopávala zelí. Otesánek se dlouho nerozmýšlel: šel a začal zelné hlávky vytrhovat a polykat.

?Což mi tu, Otesánku, škodu děláš?? řekla babička. ?Však jsi dost toho snědl, mohl ses už najíst!? Otesánek se na ni zaškaredil a povídá:

?Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu, děvečku s jetelem, sedláka se senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty a Tebe taky ještě sním!?

I chtěl ji spolknout. Ale babička byla čiperná, uhodila Otesánka motyčkou do břicha a rozpárala mu břich. Otesánesk se svalil na zem ..... byl mrtev.

A teď jste měli vidět! Z břicha mu napřed vyskočil pes Voříšek a za ním ovčák a za ovčákem skákaly ovce. Voříšek je sehnal dohromady, ovčák zapískal a uháněl domů. Potom z břicha vyběhlo hejno prasat, za nimi vyskočil pasák, prásknul bičem a hnal se za ovčákem. Pak vyšli koně, táhli plničký vůz sena; sedlák cukal opratí, klel a jel za pasákem taky ke vsi. Za vozem vyjela děvečka s jetelem a za děvečkou vyskočili z břicha muž se ženou a nesli si pod paží domů vydlužený pecen chleba.