Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

O prosťáčkovi

(Sutermeister Otto)

Jednou se dali dohromady tři vandrovní tovaryši, měli všechny věci společné, jídlo i pití, užitek i škody si bratrsky dělili. Dva z nich ale měli pořádně za ušima a tajně drželi proti tomu třetímu, který byl prostomyslný chasník, a tak ho brali na hůl. Když tak spolu opět pár dní putovali, přišli do pustiny a ztratili cestu. Tu upadli do velké nouze, došlo jim veškeré jídlo, zbyla jen trocha mouky, a tak se rozhodli upéci z ní placku. Zatímco prosťáček rozdělával oheň, ti dva šibalové se radili, jak to narafičí, aby si tu placku rozdělili mezi sebe a toho hlupáka o jeho díl ošidili. Ten první řekl: ?Víš co, bratříčku? Navrhneme mu, že si lehneme a budeme spát, dokud se placka neupeče. Až se probudíme, bude každý vyprávět, co se mu zdálo, a komu se bude zdát ten nejúžasnější a nejzvláštnější sen, tomu bude placka patřit.? Domluveno, uděláno. Ti dva chytráci ihned usnuli, ale toho hlupáka držel hlad vzhůru a sotva uviděl, že je placka upečená, tu se k ní měl a celou ji snědl, nenechal ani drobeček. Potom konečně ulehl ke spánku.

Brzy nato se probudil jeden z těch šibalů a zvolal na kamaráda: ?Raduj se, bratříčku, mně se zdálo opravdu něco kouzelného! Pomysli si, bylo mi, jako by mne anděl se zlatými křídly nesl nebeským rájem až k božímu trůnu.? Tu ten druhý řekl: ?Aj! Mně se zdálo, že mě vedl ďábel do pekla a cestou mi ukazoval trpící duše hříšníků. Co se může jednomu zdát podivuhodnějšího? Placka je naše.? Potom loktem strčil do prosťáčka: ?Jak dlouho chceš ještě spát? Řekni, co se ti zdálo?? ?Jejda.? řekl tento a narovnal se: ?Kdo mě volá?? ?Kdo jiný než tví kamarádi?? ?Vy jste se zase vrátili?? ptal se překvapeně. ?Kde bychom měli být?? ptal se ten druhý. ?Mám dojem, kamaráde, že nejsi tak zcela při smyslech.? ?Ale jsem.? řekl hlupák: ?Ale zdálo se mi něco tak kuriózního, však jsem kvůli vám také proléval hořké slzy, protože jsem myslel, že jsem vás ztratil. Zdálo se mi, že jednoho z vás odnesli do nebeské říše a druhého do pekla. Protože člověk nikdy neslyšel, že by se někdo někdy z těch končin opět vrátil domů, tak jsem se nakonec upokojil a ve jménu Páně jsem vzal z ohně placku a snědl jsem ji. Nemějte mi to tedy za zlé.?