Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

O andílkovi v obilí

(Sutermeister Otto)

Jeden sedlák se jednoho dne vydal přes louky za vsí na pahorek, na kterém leželo jeho žitné pole. Bylo jaro, vyrážela první zelená stébla trávy a ze stromů padaly květy jako něžné sněhové vločky, na stráni viděl plakat révu, a když přišel na vrcholek, stály tu na poli obilná stébla, že byla čirá radost na ně pohledět. Sedlákovi to šlo až k srdci, nejraději by si hlasitě zavýsknul. Tu najednou uprostřed žitných klasů uviděl ležet malé, úplně cizí dítě. Bylo čarokrásné a dojemně se na něj dívalo svýma velikýma očima a natahovalo k němu ručičky, jako by chtělo říci: ?Prosím, vezmi mě domů, já nemám na světě nikoho.? ?Rád tě vezmu domů,? řekl sedlák, když se vzpamatoval z překvapení: ?letošní jaro náš dobrotivý Pán udělal takové, že na sklizni nebude chybět, ani co by se za nehet vešlo, a pro tak malý zobáček se vždycky něco najde.? S těmi slovy chtěl hošíka zvednout, ale bylo to, jako by byl přibitý k zemi, ani s ním nepohnul.

Zavolal si na pomoc všechny sedláky z okolních polí, jeden po druhém zkusili dítě zvednout, ale ani jeden z nich to nedokázal. Tu se najednou začala dítě před jejich očima měnit. Nejdříve mu zezlátly vlasy, pak celé tělo a nakonec celé zářilo jako ryzí zlato. Z toho cizího dítěte se najednou stal andílek, který počal jemným hláskem mluvit a sedlákovi řekl: ?Protože ses nade mnou smiloval a důvěřoval našemu milému Pánu, bude tvoje úroda na podzim ještě krásnější, než si dnes myslíš.?

Když andílek domluvil, před jejich očima se zvedl do výše a zmizel v modrém nebi.