Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Nemytý a nečesaný

(Sutermeister Otto)

Jeden vandrovní tovaryš jednoho večera dorazil k jednomu hostinci, a protože už nějaký ten den putoval, rád by si opět pár dní odpočal. Ale nepomyslil na to, že jeho měšec ty náklady neunese, a tak, když hostinský, který se o tom měl potuchy, jednoho večera řekl: ?Přítelíčku, vy už nejste dávno unavený, tak buďte té dobroty a dejte se zítra brzy ráno na cestu, tady je váš nepatrný účet.?, tu bylo chasníkovi horko a zima zároveň a hospodáře prosil, aby s tím účtem počkal do zítřka: ?Však zítra je také den.? ?Dobrá,? řekl hostinský, ?ale dejte si pozor na ten hostinec v Černé věži, tam u nás ubytovávají pocestné, co tu jedí a pijí nad poměry.?

Když byl hospodský pryč, vrhnul se chasník na postel a strachy a starostmi nemohl celou noc ani zamhouřit oko. Tu k jeho posteli pojednou přistoupila černá postava a hned se dala poznat jako čert, který řekl: ?Neboj, se, milý brachu, ty mi upečeš klobásu a já uhasím tvoji žízeň. Když mi s něčím pomůžeš, tak tě vytáhnu z bryndy.? Tovaryš se zeptal: ?A co by to mělo být?? ?Zůstaneš tu v tom hostinci sedm let,? řekl čert: ?a já tě zachovám na svobodě a dám ti všeho dostatek. Po sedmi letech dostaneš ještě něco navíc a peněz jako šlupek. Ale nesmíš se po celou dobu mýt ani česat, stříhat si vlasy ani nehty.? ?Taková služba by jednomu přišla vhod.? pomyslel si chasník a bez okolků na tu smlouvu přistoupil, a když se hostinský druhého dne objevil, obdržel od něj útratu do posledního haléře, a k tomu ještě závdavek do foroty. Vandrovní tovaryš zůstával v hostinci rok za rokem a peníze rozhazoval jako písek v moři, ale byl tak zpustlý a zanedbaný, že se na něj člověk raději nedíval.

Jednoho krásného dne přišel k hostinskému jeho soused obchodník, který měl tři překrásné dcery. Tento se ve svých obchodech zle přepočítal a teď si nevěděl kudy kam, a tak přišel, aby si sousedovi postěžoval. ?Poslouchejte,? řekl hostinský: ?třeba vám někdo pomůže. Tam nahoře v hostinském pokoji žije více jak šest let jeden podivný chlap, který nechává růst, co roste, však vyhlíží jako sám hřích, ale peněz má jako sena a nenechá si nic ujít. Zkuste to s ním, dávno jsem si všimnul, že často hledí k vašemu domu, kdoví, třeba se zhlédl v některé z vašich dcer.? Taková rada přišla kupci jako z nebe, šel nahoru do světnice za tovaryšem a brzy se dohodli, že chasník kupci pomůže z nouze a kupec dá chasníkovi jednu z dcer za ženu.

Když ale ke kupcovým dcerám přišli a otec jim ten obchod předestřel, ta nejstarší utíkala pryč a křičela: ?Fuj! Otče, cos nám to přivedl do domu za ohyzdu? To raději skočím do hluboké vody, než bych se za něho vdala!? Ta druhá se nezachovala lépe a volala: ?Fuj! Otče, cos nám to přivedl do domu za zrůdu? To se raději oběsím, než bych si ho vzala!? Ale ta třetí a nejmladší řekla: ?Musí to být dobrý člověk, otče, když tě chce zachránit, já si ho vezmu.? Měla oči stále sklopené k zemi a ani se na ženicha nepodívala, ale moc se mu líbila, a tak byla svatba domluvena.

Právě uplynulo sedm let, které s čertem ujednal, a tak, když nadešel svatební den, před kupcův dům přijel nádherný kočár, celý zářící zlatem a drahokamy, z něj vyskočil tovaryš, ze kterého byl najednou mladý a hezký bohatý pán a nevěstě spadl kámen za srdce, inu, jásot nebral konce. Svatebčané šli ke kostelu v dlouhém průvodu, neboť kupec i hostinský sezvali celé příbuzenstvo. Jen ty dvě starší sestry té šťastné nevěsty na svatbu nepřišly, protože se samou zlostí připravily o život, jedna se oběsila na skobě a ta druhá skočila do hluboké vody. A když ženich přišel z kostela, tu uviděl poprvé po sedmi letech opět čerta, který seděl na střeše a spokojeně se smál: ?Vidíš, švagre, jak se to má? Ty máš jednu nevěstu a já hned dvě!?