Lesní chaloupka

(Grimmové bratři)

Jeden chudý dřevorubec žil se svojí ženou a třemi dcerami v malé chýši na kraji jednoho zapomenutého lesa.

Jednoho rána, když šel za svou prací, řekl ženě:

?Ať mi oběd přinese do lesa nejstarší dcerka nebo nebudu nikdy s prací hotov. Aby se neztratila,? pokračoval, ?vezmu si s sebou pytlík s prosem a to budu cestou rozsypávat.?

Když stálo slunce vysoko nad lesem, vydala se Malvínka s košíčkem a hrncem plným polévky na cestu. Ale polní a lesní vrabčáci, skřivani a pěnkavy, kosové i čížkové už to proso dávno sezobali a děvče nemohlo cestu nalézti. Tak kráčela Malvínka nazdařbůh stále za nosem, dokud slunce nezapadlo a nenastala noc. Stromy se ve tmě strašidelně chvěly, sovy houkaly a na Malvínku padnul strach.

Tu uviděla v dálce světýlko, jak blikotá mezi stromy.

?Tam musejí bydlet lidé,? pomyslela si:

?jistě mě nechají přenocovat.? a šla za tím světlem.

Zanedlouho přišla k lesní chaloupce, kteréž okno zářilo do tmy. Zaklepala a ozval se chraplavý hlas:

?Dále!?

Dívka vešla do tmavé předsíně a zabušila na dveře od světnice.

?Jen dál!? zavolal ten hlas.

Když Malvínka otevřela, seděl tam u stolu prastarý, šedivý muž, hlavu měl podepřenou dlaněmi a dlouhé bílé vousy mu splývaly ze stolu až na zem. Na peci ležela tři zvířata, slepička, kohoutek a jedna strakatá kráva. Malvínka staříkovi vypověděla svůj příběh a poprosila ho o nocleh.

Muž pravil: