Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Král Zlojíř

(autor neznámý)

Na jih od Salzburgu najdeme sedm horských hrotů, nad nimiž se vysoko k nebi vypínají dva obrovité rozeklané zuby horského štítu, pokrytého věčným sněhem; je to přes devět tisíc stop vysoký Zlojíř . O hoře Zlojíři vypráví okolo žijící lid tuto prastarou pověst:

Tenkráte v dávných časech zemi vládnul tvrdý a krutý král jménem Zlojíř. Byl to surový zuřivec, který krev pil již z prsou své matky. Láska a lidský soucit mu byly cizí, miloval jen lov. Jeho lid patřil s obavami na jeho konání, kdy řádil v lesích, doprovázen hlaholem lesních rohů a štěkotem loveckých smeček, společnost mu dělala stejně drsná žena s jejich dětmi, které byly vychovávány ve zlu a vedeny ke zlu.

Dnem i nocí zněly divoké královské hony v polích, lesích, roklinách, lovci pronásledovali plachou lesní zvěř, ničili osení a s ním i naděje rolníků. A náš Pán ve své shovívavost takovému královskému počínání nebránil.

Jednoho dne král se svojí družinou zase lovil a dorazil na jednu lesní pastvinu, na které se páslo stádo a opodál stála pastýřova chýše. Před chýší pokojně seděla na čerstvém seně pastýřka a v náručí něžně chovala dřímající dítě. Vedle ní ležel jejich věrný pes a její muž, pastýř, odpočíval uvnitř.

Burácející hluk lovu však přerušil pokoj lesní samoty, pastevcův pes vyskočil a začal štěkat. Tu se na něj vrhnula králova smečka a jeden ze psů mu prokousl hrdlo, zatímco druhý zatnul svoje ostré zuby do těla děťátka a ten třetí strhnul k zemi úlekem strnulou matku.

Král zatím přijel blíže, uviděl to neštěstí, zarazil koně a jal se děsivě smát. Pojednou ovčák, probuzený štěkotem psů a křikem své ženy, vyrazil ze dveří chýše a zabil jednoho z psů, zrovna toho, kterého měl král nejraději. Tímto skutkem rozezlený král poštval s ďábelským hejsa! své pacholky a psy na ovčáka, který poklekl, aby zvedl svoji bezvládnou ženu a přitisknul ji na prsa, plný zoufalství se díval nejprve na své rozsápané dítě na zemi a pak hleděl k nebesům. Ale vzápětí padli ovčák i jeho žena roztrháni krvelačnými psy ke svému dítěti a krutý král se opět smál.

Tu došla Boží trpělivost ke svému konci.

Zaburácela bouře ve výšinách, zakvílelo vytí v propadlinách, a lovečtí psi krále, královnu i jeho sedm děti zardousili a jejich krev stékala do údolí. A jejich mrtvá těla vrostla do skály.

Tak tam stojí dodnes zkamenělý král Zlojíř, obrovitý horský obr, okolo něj ty menší štíty jsou jeho žena a sedm jejich dětí, a hluboko dole se rozkládají dvě jezera, do kterých vtekla tenkráte krev ukrutníků.