Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Kouzelníkova procházka

(autor neznámý)

Jednoho dne přišel strážník číslo 1111 při své obvyklé obchůzce po kraji města na místo, o němž byl přesvědčen, že je zná právě tak dobře jako své boty nebo jako služební předpisy, neboť sem přicházel nejméně čtyřikrát v týdnu. Byl to takový zneuznaný kousek země, který se nikomu nehodil, ba ani předměstským klukům na kopanou, útržek pustiny mezi posledními městskými domy a začátkem polí, krablatý a hrbolatý, samá krtina a díra, samá ostřice, šedivka a všelijaký plazivý plevel, samý drát, otlučený plecháč a střepy. A když se tu tak dařilo jenom samému neřádu a odpadku, policejní hlídky sem docházely proto, aby se tu neusadila také lidská plevel a pádeř: zloději, chmatákové, poběhlíci, lotři a darebáci. Ale ani těm se sem nechtělo, bylo to takové ničemné místo, že se nehodilo ani za pořádný úkryt.

Toho dne však strážník číslo 1111, občanským jménem Svantovít Helmička, sotva sem přišel, otevřel úžasem ústa a nemohl je dlouho zavřít. Byl zde naposledy předevčírem, ale tohle tu nebylo. Uprostřed té kopaniny stál totiž úhledný domek, dřevěný a vesele nazeleno natřený, ke dveřím vedla pěšinka, ukončená třemi schůdky, a po každé straně dveří byla dvě okna se záclonkami, okenicemi a truhlíky, plnými rozkvetlých řeřich.

Řekli jsme, že strážník Helmička otevřel úžasem ústa a nemohl je dlouho zavřít. Ale jakmile je jednou sklapl, věděl, na čem je a co má dělat. Ten pozemek nebyla parcela, nikdo zde neměl právo stavět, nikdo neohlásil nové popisné číslo. Zkrátka ten domek tu byl postaven proti zákonu, bez vědomí nadřízených, jakož i příslušných úřadů, neměl tu být, byla to nepřístojnost a muselo se s tím i s jeho majitelem zatočit. Strážník Helmička vypjal prsa, nasadil si přísnou úřední tvář a vykročil k záhadnému domku.

Na dveřích byla tabulka a strážník četl: