Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Jak tenkrát trpaslíci odešli

(Grimmové bratři)

Na severní straně Harzu žilo kdysi tisíce trpaslíků, skřítků a pidimužíků ve skalních rozsedlinách a trpasličích slůjích. U Seehausenu v magdeburgské marce se tenkrát také nacházeli trpasličí slůje. Trpaslíci se obyvatelům ve viditelné podobě ukazovali jen zřídka, obyčejně mezi nimi potulovali krajem neviděni a neslyšeni pod ochranou příkrovu mlhy. Mnozí trpaslíci byli tvorové dobromyslní a obyvatelům za určitých okolností velmi nápomocní, například při svatbách či křtinách si lidé od trpaslíků rádi půjčovali rozličné náčiní. Nesměl je ovšem někdo rozzlobit, pak se stali zlomyslnými a záludnými a udělali tomu, kdo je urazil, peklo na zemi.

V údolí mezi Blankenburgem a Quedlinburgem jednou jeden pekař zpozoroval, že mu každý den schází několik upečených chlebů, ale zloděje nedokázal odhalit. Toto ustavičné okrádání způsobilo, že pozvolna chudnul. Nakonec dostal podezření, že by na jeho neštěstí mohli mít vinu trpaslíci. Tak vzal jednoho dne pletivo spletené z tenkých proutků a tak dlouho se jím kolem sebe oháněl, dokud některé trpaslíky netrefil a neshodil jim mlžné čepičky, pak se už před ním nemohli schovat.

Z téhle trpasličí lotroviny povstal tenkrát velký povyk, protože lidi pochytali při nějakém kradení pak ještě několik trpaslíků a došla jim trpělivost. Nakonec donutili celý trpasličí národ, aby se odtamtud vystěhoval. Aby se těm okradeným dostalo nějaké náhrady a aby se nějak doložilo množství vystěhovaných trpaslíků, postavili lidé na hoře Kirchberg při vesnici Thale , kde také ležel Wendhausen. , obrovský sud, do kterého měl každý trpaslík hodit kousek zlata. Sud byl po odchodu trpaslíků plný starých mincí; tolik tu tenkrát těch trpaslíků žilo! Prý tehdy odtáhli skrze Warnstedt (nedaleko Quedlinburgu) někam na východ.

Od toho času zahlédnul člověk trpaslíka jen zřídka a trpasličí pomocí se už nedočkal žádný.