Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Jak se sousedův kohout a sousedčina slepice předháněli

(Haltrich Joseph)

Žil byl jeden muž a ten měl kohouta, který byl lstivější jak liška a chytřejší jak čert. A v sousedství žila byla jedna žena, která měla slepici a ta toho kohouta ve všem napodobovala. Jednou muž kohoutovi poručil: ?Leť a přines mi poklad!?

Tak se kohout vydal rovnou k císaři, usadil se v císařské ložnici na posteli s nebesy a zakokrhal: ?Kykyrikí! Císařovna leží na posteli, císař leží pod postelí! Kykyrikí!? To císaře rozhněvalo, a tak poručil, aby toho zlomyslného řvouna strčili do sýpky. Tak se stalo. Ale kohout se měl v sýpce k dílu, sezobal všechno zrní a oknem vyletěl ven. Za okamžik si už hověl na posteli s nebesy a posměšně kokrhal: ?Kykyrikí! Císařovna leží na posteli, císař leží pod postelí! Kykyrikí!? Tak císař poručil, aby ho zavřeli do pokladnice mezi měďáky. Ale kohout nelenil, spolykal je do posledního a pak se v císařské ložnici zase usadil ke zpěvu: ?Kykyrikí! Císařovna leží na posteli, císař leží pod postelí! Kykyrikí!? Tak ho popadli a zavřeli do pokladnice mezi stříbrňáky, ale ani to nepomohlo, takže nakonec skončil uvězněný mezi zlaťáky. To už bylo kohoutovi akorát, všechno zlato spolykal a letěl domů.

Jak tak letěl, vyklouznul mu ze zobáku jeden měděný grošík a spadnul do louže. Kohout už z dálky volal na svého pána: ?Rozprostřete všechny prostěradla, ubrusy a šátky, co máte!? A když se tak stalo, zaplnil je kohout obilím, měďáky, stříbrňáky a zlaťáky. A bylo to!

Sousedka se zajíkala závistí, a protože by ráda také tak zbohatla, měla se k sousedovi mile, aby od něj vylákala tu lest, jak si tohle všechno bohatství zajistil. Jakpak zařídil, aby mu jeho kohout přinesl tolik pokladů? Muž odvětil: ?Inu, pořádný výprask dělá divy!? Sousedka nelenila a měla se čile k dílu. Naložila slepici nepočítaných a k tomu jí držela kázání: ?Leť a přines mi stejně velký poklad, jaký přinesl sousedův kohout!?

Tak slepici nezbylo, než se vydat za pokladem. Jak tak bloumala světem, přišla k té louži, kde kohout ztratil měďák. Když ho viděla, radostí si poskočila a zhltla s měďákem i celou louži. Pak spěchala domů a už z dálky volala: ??Rozprostřete všechny prostěradla, ubrusy a šátky, co máte! Nesu poklad!? Žena to udělala a slepice pak vyplivla tu louži. Ve všem tom svinstvu a neřádstvu se blyštěl jeden jediný měďáček. Tu přiběhnul kohout a grošík sezobnul se slovy: ?Ten mi upadnul, je můj!?

Ženě a slepici zbylo jen to bláto, tak šly s hanbou domů a tvářily se při tom, jak by je pokousal pes.