Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Jak lišák a vlk skákali skrze oheň

(autor neznámý)

Vlk měl tedy naději na velkou hostinu , a tak potlačil svůj obrovský hlad a řekl: ?Ale co budeme ten dlouhý čas dělat, milý kmotře? Jak vidíte, slunce stojí teprve na druhé hodině.? ?No, půjdeme na konec lesa a tam počkáme, až zajde za hory.? odvětil lišák. S tím byl vlk srozuměn. Uháněli tedy skrze křoví a trniska lesem, přičemž vlk zůstával často za svůj dlouhý konopný ocas někde viset, neboť s ním nemohl uhýbat ze strany na stranu jako lišák, což mu bylo velmi nemilé, a tak byl rád, když byli konečně z lesa venku.

Tu lišák řekl: ?Neškodilo by, kdybychom si rozdělali oheň, je pekelná zima.? Nasbírali listí a klestí a lišák si mnul vousky tak dlouho, až vyskočila jiskra a přeskočila na klestí a za chvíli vesele plápolal oheň. Tu na lišáka přišly velmi rozpustilé myšlenky a nadhodil: ?Kmotře, rád bych věděl, kdo z nás dvou je nevinná a čistá duše. Říká se, že je to ten, kdo projde nezraněn skrze oheň. Co kdybychom to vyzkoušeli?? Vlkovi se do toho zrovna dvakrát nechtělo, ale nemohl na sebe nechat padnout podezření, že je kdovíjak velký hříšník.

Nejdříve se do plamenů vydal lišák, a protože ocas rychle přizvednul na hřbet, nic se mu nestalo. Když ho vlk následoval, jeho dlouhý, hořlavým lepem potřený ocas se na trnitém klestí zachytil a začal hořet a hořel, až mu shořel na kořen ocasu. Vlk bolestí zavyl a vrhnul se na lišáka, že ho v tu ránu zardousí, ale v poslední vteřině si vzpomněl na slíbenou svatební hostinu a na to, že jenom lišák zná na ten statek cestu. ?Teď tě ještě ušetřím, svůj trest obdržíš zítra!? ?Ale, kmotře,? bránil se lišák: ?teď se zase ukazuje, jak jste nespravedlivý. Copak já jsem vinen vaším neštěstím? Mohu já za to, že jste tak velký hříšník??