Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Jak krejčík vylekal obra

(autor neznámý)

To byl jeden krejčík, a to Vám byl velký chvastoun a fanfár, druhého takového aby člověk pohledal. A tomu jednou přišlo na rozum, že se trochu porozhlédne po světě, a tak nechal všechno, jak to leželo a civělo; zavřel dílnu a vydal se na vandr. Šmejdil cestou necestou; hned tu a zase onde; jindy zase rovnou za nosem nebo stále dál a dál. Když tak vandroval, jednoho dne uviděl, jak se v modravé dálce z černého lesa zvedá vysoká hora a za ní ční až do nebes nějaká věž.

?Hrom do palice, copak to je?? zvolal krejčík, a protože samou zvědavostí neměl stání, zčerstva se tam vydal. Jak ale otvíral hubu a valil oči, když přišel blíž; neboť ta věž měla nohy, jediným skokem přeskočila kopec a před prťavým krejčíkem stál obrovitý obr.

Copak tu hledáš, ty pozemský červíku?? zařval, až se třásla zem. Krejčík jen zasípal:

?Já se tu jen tak rozhlížím, zda bych si tu někde v lese nevydělal na svůj denní chleba.?

?Pokud jde o tohle, tak to můžeš vstoupit do služby ke mě!? řekl mu obr.

?Když to musí být, tak proč ne? Ale co dostanu za odměnu??

?Tak; odměnu?? smál se obr ?To Ti hned povím. Ročně Ti věnuji celých tři sta šedesát pět dní a když bude přestupný rok, tak jeden den navíc, co říkáš? Můžu to tak nechat??

?Pro mě za mě.? odvětil krejčík, ale pomyslel si:

?Spíš by jeden našel jehlu v kupce sena, než takovouto službu. Nu, budu se z ní muset nějak vymluvit.?

Pak mu dal obr první práci:

?Běž, ty malý ničemo, a přines mi džbán vody!?

?A proč ne rovnou celou studnu i s pramenem?? měl krejčík pohotově odpověď a šel se džbánem pro vodu.

?Cože? Studnu i s pramenem?? brumlal si obr, který byl trochu přihlouplý, jak už tak obrové bývají, pod vousy a začal se trochu bát, ?Ten chlapík umí víc než zlatá jablka počítat, ten má v těle nějakého raracha. Dej si bacha, starý brachu, to asi nebude žádný sluha pro Tebe.?

Když krejčík přinesl vodu, poručil mu obr, aby v lese nasekal pár polínek dřeva a přinesl domů.

?Pár polínek? A proč ne rovnou celý les? Celý les se vším, co v něm roste a co v něm leží?? zeptal se ten furiant a šel rubat dřevo.

?Cože? Celý les se vším, co v něm stojí a leží? Studnu i s pramenem?? brumlal si důvěřivý obr pod vousy a bál se ještě víc: ?Aj aj, dej si bacha, starý brachu, to nebude žádný sluha pro Tebe.?

Když krejčík přinesl dřevo, poručil mu obr, aby zastřelil k večeři dvě tři divoké svině.

?Dvě tři? Proč ne rovnou tisíc jednou ranou? A ty zbylé druhou ?? zeptal se chvástavý krejčík.

?Cože?? zvolala ta zbabělá půlka obra a bylo v ní strachu k velkému tetelení: ?Raději toho už dneska nech a jdeme spát.? Ale celou noc obr nezamhouřil oko a přemýšlel, co si má počít, jak si před tím zpropadeným sluhou zachrání svůj obří krk. Čas plynul až ke svítání a konečně přinesl i radu.

Ráno šli obr a krejčík na jednu mýtinu, kolem které rostlo vrboví. Tu řekl obr:

?Poslouchej, krejčíku, sedni si na ten jeden z vrbových prutů, rád bych věděl, zda ho dokážeš ohnout dolů.?

?I toto.? zasmál se krejčík, zadržel dech a udělal se těžkým, tak těžkým, že se vrbový prut ohnul k zemi. Ale když se musel znova nadechnout, a protože u sebe ke vší smůle neměl cihličku, tu ho to k obrově velké radosti vymrštilo do takové výšky, že zmizel mezi mraky. A pokud nespadnul, tak tam povětřím lítá dodnes.