Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Jak dívka vyzrála na Cara

(autor neznámý)

V jedné jeskyni žil jeden chuďas, neměl nic než jednu dcerku a ta byla velice moudrá. Chodila všude o almužnu prosit a také otce učila, jak má o ni prosit a co má přitom říkat.

Jednou přišel ten chuďas k carovi požádat o nějakou almužnu. Car se ho ptal, odkud je a kdo ho naučil tak moudře mluvit. Chuďas mu řekl, odkud je a že ho to naučila dcera.

?A od koho se to naučila Tvoje dcera?? ptal se car.

A chuďas odpověděl:

?To bůh a naše nešťastná chudoba ji udělali moudrou.?

Tu mu car dal třicet vajec a povídá:

?Odnes to své dceři a řekni jí, ať mi z těch vajec nechá vylíhnout kuřata, pak že ji bohatě obdaruji. Jestli se jí ale nevylíhnou, dám Tě mučit.?

Chuďas šel s pláčem do jeskyně a řekl všechno své dcerce. Ta poznala, že vejce jsou vařená, a řekla otci, aby si šel lehnout, že ona se o to postará.

Otec ji poslechl a šel spát. Ona vzala hliněný hrnek, dala do něho vodu a boby, pověsila ho nad oheň, a když boby uvařila, zavolala si ráno otce a řekla mu, aby vzal rádlo a voly a aby šel orat podél cesty, kudy pojede car.

?Až cara uvidíš,? povídá otci, ?vezmi boby, zasívej je a volej:

?Hyjé, voli, ať s pomocí boží vzklíčí vařené boby.? Až se Tě car zeptá, jak mohou vzklíčit vařené boby, odpověz mu:

?Stejně jako se z vařených vajec mohou vylíhnout kuřata.?

Chuďas dceru poslechl a šel orat.

Když uviděl, že car už jede, začal volat:

?Hyjé, voli, ať s pomocí boží vzklíčí vařené boby.?

Když car uslyšel ta slova, zastavil se a povídá chuďasovi:

?Cožpak, chudáku, mohou vzklíčit vařené boby??

A ten mu odpověděl:

?Ctihodný care, právě tak, jako se z vařených vajec mohou vylíhnout kuřata.?

Car hned věděl, že mu to poradila jeho dcera, i poručil sluhům, aby se ho chopili a přivedli ho k němu.

Pak mu dal chumáč lnu a povídá:

?Vezmi si to a udělej z toho lodní lano, plachty a všechno, čeho je třeba pro jednu loď. Jestli to neuděláš, přijdeš o hlavu.?

Ten chuďas vzal s velkým strachem chomáč lnu, šel s pláčem domů a všechno pověděl své dcerce. Dcera ho poslala spát a řekla mu, že se o vše sama postará.

Druhého dne zrána vzala malý kousek dřeva, probudila pak otce a povídá mu:

?Tuhle máš kousek dřeva a odnes ho carovi, ať mi z něho udělá kužel, vřeteno, stav a všechno ostatní, co je třeba, pak že mu udělám vše co poručil.?

Chuďas dceru poslechl a řekl carovi všechno, jak mu poradila. Jak to car uslyšel, podivil se a začal přemýšlet, co dělat.

Potom vzal jeden malý pohárek a povídá chuďasovi:

?Vezmi tenhle pohárek a odnes ho své dceři, ať mi tím pohárkem vyleje moře, aby místo něho bylo pole.?

Chuďas poslechl, s pláčem odnesl pohárek dcerce a pověděl jí všechno, co car řekl. Dívka mu řekla, aby to nechal na zítřek a že ona sama všechno udělá.

A druhého dne zavolala otce, dala mu litru koudele a povídá:

?Odnes to carovi a řekni mu, ať tím ucpe všechny prameny a všechna jezera, pak že vyliju moře.?

Šel chuďas k carovi a pověděl mu to. Když car viděl, že je ta dívka moudřejší než on, poručil chuďasovi, aby ji přivedl.

A když ji chuďas přivedl a oba se carovi uklonili, tu se jí car zeptal:

?Hádej, děvče, co je nejdál slyšet.?

Dívka odpověděla:

?Ctihodný care, nejdál je slyšet hrom a lež.?

Tu se car chytil za bradu, obrátil se k svým dvořanům a ptá se jich:

?Hádejte, jakou cenu má moje brada.?

Když jedni začali říkat, že tolik, a druzí zase, že tolik, tu všem řekla, že neuhodli, a povídá:

?Carova brada má cenu tří letních dešťů.?

Car se podivil a povídá:

?Děvče to správně uhodlo.?

A pak se jí zeptal, jestli chce být jeho ženou, a dodal, že stejně ani jinak být nemůže.

Dívka se uklonila a povídá:

?Ctihodný care, staň se, jak chceš, jenom prosím, abys vlastní rukou napsal na list papíru, že kdyby ses na mě někdy rozzlobil a od sebe mě vyhnal, mám právo vzít si z Tvého paláce to, co je mi v něm nejmilejší.?

Car s tím souhlasil a listinu podepsal.

Uplynula nějaká doba a tu se na ni car velice rozhněval a povídá:

?Už Tě nechci za ženu. Táhni z mého paláce, kam chceš.?

Carevna mu odpověděla:

?Jasný care, poslechnu, jenom mě tu nech ještě přenocovat, a zítra půjdu.?

Car jí dovolil, aby přenocovala, a tu mu carevna, když seděli u večeře, přimísila do vína rakiji a nějaké vonné byliny, nutila ho, aby pil, a povídá mu:

?Pij, care, vesele, protože se zítra rozejdeme, a věř mi, že bude mi veseleji, než když jsem se s Tebou sešla.?

Car se opil a usnul a carevna připravila kočár a cara odvezla do kamenné jeskyně.

Když se car v jeskyni probudil a uviděl, kde je, zvolal:

?Kdo mě sem odnesl??

A carevna mu odpověděla:

?Já jsem Tě sem odnesla.?

Car se jí zeptal:

?Proč jsi mi to udělala? Což jsem Ti neřekl, že už nejsi moje žena??

Ta však vyndala tu listinu a povídá:

?Opravdu jsi mi to, ctihodný care, řekl, ale podívej se, co jsi na téhle listině podepsal: co mi bude v Tvém domě nejmilejší, abych si vzala, až od Tebe půjdu.?

Když car viděl, co a jak, políbil ji a vrátili se zpátky do carského paláce.