Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Ivánek, který tloustl a tloustl

(autor neznámý)

Byl jednou jeden chlapec, jmenoval se Ivánek, a ten dostal k narozeninám knížku o ptácích, motýlech a velikém parku, plném kaštanů, ptačích budek a malých mlékáren.

Byla to pěkná knížka, Ivánkovi se líbila a četl ji, kdy jen mohl. Při snídani, před obědem i po večeři. Chtěl toho přečíst co nejvíc, a tak četl rychle. V knize bylo třeba napsáno: Motýli měli na křídlech veliká kola, ale Ivánek četl: Motýli měli kola ..... , jako by motýli jezdívali v parku na kolech. Zkrátka Ivánek četl moc rychle a některá slova polykal.

Zpočátku mu to polykání moc nešlo, to je pravda, ale zvykl si a některá slova mu chutnala víc než rýžový nákyp s malinovou šťávou.

Při snídani jedl slova s rohlíkem, ale před obědem nebo po večeři už docela jen tak bez ničeho spolykal kdejaké slovo, které za něco stálo, a nechával v knížce jenom taková nijaká ?neboť?, ?protože a patrně ... ?.

Když jste pak tu knížku otevřeli, bylo v ní prázdno a smutno, jako v parku v zimě, když jsou červené lavičky uklizeny, stromy docela holé a vodotrysky spí. Nedivte se, že se tam ptákům nelíbilo a raději odlétali na jih, kde je pořád plno slunce a květin.

Ale tohle všechno bylo Ivánkovi docela jedno, nemyslel na to, četl rychleji a polykal jedno slovo za druhým. To víte, že to na něm bylo brzy vidět, tloustl a tloustl, maminka si to pochvalovala a říkala tatínkovi:

Ten náš Ivánek teď pěkně vypadá, že?

Ano, říkal tatínek, vypadá jako míč na koupání.

Ale z ničeho nic rozbolelo Ivánka bříško a bolelo ho tak, že skoro plakal.

Copak, copak, polekala se maminka.

To nic nebude, řekl tatínek, dáme Ivánka do postele, budu mu číst a za chvíli bude všechno v pořádku.

A tak uložili Ivánka do postele, tatínek vzal knížku a chtěl číst. Byla to knížka o ptácích, motýlech a velikém parku, plném kaštanů, ptačích budek a malých mlékáren, ale když ji tatínek otevřel, nebyli tam žádní ptáci ani motýli, na stromech sedělo nějaké ?neboť?a ?protože?a v trávě poskakovalo jedno malé ?patrně?. Jinak tam bylo pusto a prázdno.

Co to, podivil se tatínek, jaká je to divná knížka? Kde jsou kaštany a vodotrysky, ptačí budky a motýli? Kam se to všechno podělo? A zavolal maminku a řekl jí:

Podívej se na tu knížku, všechna pěkná slova se z ní ztratila, nedá se to vůbec číst.

Možná že o nich ví Ivánek, řekla maminka, je to přece jeho knížka, dostal ji k narozeninám.

Co měl Ivánek dělat? Musel hezky povědět, jak to bylo, musel se přiznat, že všechna ta slova spolykal.

A pročpak? ptal se tatínek.

A pročpak? ptala se maminka.

Protože jsem chtěl číst hodně rychle, řekl Ivánek. A protože mi některá slova chutnala víc než rýžový nákyp s malinovou šťávou. A tak jsem je jedl někdy s rohlíkem a někdy jen tak docela bez ničeho.

A která slova jsi jedl s rohlíkem? ptal se tatínek.

A která jsi jedl jen tak docela bez ničeho? ptala se maminka.

S rohlíkem jsem jedl vodotrysky, ptačí budky a malé mlékárny, řekl Ivánek, a květiny, kaštany a červené lavičky jsem jedl jen tak, před obědem a po večeři.

Proto tak tloustl náš Ivánek, řekla maminka.

A proto ho teď bolí bříško, řekl tatínek. Ale co teď? Nezbývá než jít k panu doktorovi. A šli.

Pan doktor postavil Ivánka za bílou destičku, které se říká rentgen, podíval se mu do bříška a víte, co tam uviděl? Všechna slova v takovém nepořádku, že se musel smát. Četl tam:

V mlékárně rostl veliký park a v tom parku sezobaly vodotrysky všechny ptačí budky a červené lavičky tam poletovaly a sedaly na květiny jako motýli .....

A pan doktor se smál a smál a pak řekl: Nedá se nic dělat, Ivánku, musíš na operaci, takhle to zůstat nemůže.

A tak šel Ivánek na operaci, všechna ta slova mu z bříška vyndali, dali je do knížky na své místo a knížka o ptácích, motýlech a parku byla zase plná štěbetání, vodotrysků a červených laviček jako dřív. Ani Ivánek už nevypadal jako míč na koupání a od té doby už žádná slova nepolykal, i když to byla tak pěkná slova, jako kaštany, květiny a motýli.