Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Divoký Lovec na honu

(Grimmové bratři)

V podzemních úkrytech na duryňských vřesovištích nebo v zapomenutých hromadách dřeva na temných místech v lesích, žijí na mechu pidimužíčkové a pidiženičky, porostlí zeleným mechem, těm lidé říkají mechyňky. Místní řezbáři ta stvoření rádi vyřezávají a figurky pak prodávají pro potěšení. O co víc ta dobrá stvoření mají rádi lidé, o to víc leží v oku i v žaludku jinému divému stvoření, kterému tady říkají Divoký Lovec. Přízrak se prohání lesy, nahání ubohou zvěř a jiné lesní bytosti, aby je uštval až k smrti. K pomoci má děsivý vítr, hromy i blesky a jiný povětrnostní neřád. Však místní často po bouřce říkají: ?Vida, dneska v noci byl Divoký Lovec zase na honu!?

Jednou šel jeden sedlák z Arntsgereuth u Saalfeldu do hory na dřevo. Když udělal svoji práci, pomalu se stmívalo a to byl zrovna ten čas, kdy se vydal na lov neviditelný Divoký Lovec. Sedlák slyšel hlahol lesního rohu a divoký štěkot psů a v mžiku ho popadla touha taky si zalovit; a tak se jal křičet, jak to činívají naháněči lovců. Pak se snesl večer a on se vydal domů. Ráno druhého dne, když chtěl jít do stáje, spatřil, jak na vratech visí čtvrtka jedné mechyňky, jeho odměna za pomoc na lovu.

Sedlák se vyděsil k smrti a běžel do Wirbachu k vladykovi z Watzdorfu , aby mu vyprávěl svůj příběh. Tu mu pán poradil, aby se toho ubožátka nedotýkal, jinak ho bude Divoký Lovec soužit do konce života; má to nechat viset. Sedlák tak učinil a za nějaký čas ta strašlivost z jeho vrat zmizela, jak se objevila, a sedlákovi se nic zlého nestalo.