Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Dívka žabka a smutný princ

(autor neznámý)

Říkává se někdy, že pro chudé lidi jsou děti jediným pokladem.

Platilo to alespoň v jednom smutném království. V tom království měl panovník jediného syna. Dávno už se měl syn oženit, princ však nechtěl. Zdálo se mu, že žádná princezna, kterou mu za ženu nabízeli, netouží po jeho srdce, nýbrž všechny jen po jeho majetku. Marně mu princezny přinášely nejnádhernější květiny, marně se na něho usmívaly. Princ se jim díval do očí a doposud každé vždycky za návštěvu a dary jen poděkoval. Starý král se pro to trápil. Synovi však rozuměl a schvaloval to. A tak princezny pomalu přestaly přicházet, princ se projížděl po zemi a starý pan král marně bloudil po komnatách a jen hladil kolébku připravenou pro vnouče.

V tom království žil také jeden chudý stařeček se stařenkou, a žili sami. Děti žádné neměli, darmo po nich toužili. Už si na to skoro zvykli, jen babička si občas postýskla, komu že výbavu přichystala, když teď žádného dědice nemají. Dědeček ji však vždycky nějak utěšil.

Jednou šel dědeček kosit trávu. Jak tak řadu za řadou pokládá, uviděl, že se v trávě na kraji lesa něco pohnulo. Jde se podívat, a co vidí: zlá zmije se suchou trávou plazí a před ní se bojácně krčí malá žabka. Vyděšeně kulí oči, strachy se ani hnout nemůže. Dědeček hned zadupal, kosou se ohnal a zlou zmiji tak postrašil, že se otočila k lesu a hned pryč. Dědeček se sklonil k žabce, posadil si ji na ruku, pohladil ji a povídá:

?Jaké máš hezké oči! Takové jsem si vždycky představoval u našeho děťátka, kdybychom nějaké měli. Ty se teď choulíš a koukáš jako nějaké děťátko. Vezmu si Tě domů, snad nám s babičkou budeš pro radost, chtěla bys??

Žabka se vzpamatovala, zamrkala a hubičkou zahýbala. A překvapený dědeček v ten okamžik s úžasem uslyšel líbezný zpěv: