Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Chudoba a pokora vedou do nebe

(Grimmové bratři)

Byl jednou jeden princ, který se procházel v polích všechen zamyšlený a smutný. Díval se na nebe, které bylo tak krásné a modré, povzdychl a pravil:

?Jak krásně musí být tam nahoře!?

Tu uviděl ubohého šedivého muže, který přicházel po cestě, pozdravil ho a zeptal se ho:

?Jak se člověk dostane do nebe??

Ten muž odvětil:

?Skrze chudobu a pokoru. Obleč si moje roztrhané šaty, putuj sedm let světem a uč se znát jeho bídu; neber si žádné peníze, nýbrž když budeš hladovět, pros milosrdná srdce o kousek chleba, a rázem budeš nebi blíže.?

Tak sundal princ svůj krásný kabát a oblekl si žebrákovy šaty a vyšel do světa a snášel jeho velkou bídu. Nevzal si nic jiného, než trochu jídla, nemluvil, jen se modlil k Pánu, aby si ho do nebe vzít ráčil.

Když uběhlo sedm let, vrátil se opět k královskému zámku, ale nikdo jej nepoznal. Řekl sloužícím:

?Jděte a řekněte mám rodičům, že jsem se vrátil.?

Ale sloužící mu nevěřili, smáli se mu a nechali ho tam stát.

Tak princ pravil:

?Jděte za mými bratry, ať vyjdou ven, že bych je rád zase viděl.?

To taky sluhové učinit nechtěli, dokud konečně jeden nezašel a královským dětem to vyřídil, ale ony tomu neuvěřily a neslitovaly se.

Tak princ napsal dopis své matce a vypsal ji tam svojí bídu, ale ani ona neřekla, že by to byl její syn. Ale přece jen se slitovala a vykázala tomu žebrákovi místečko pod schody a nechala mu tam každý den posílat po dvou sluzích jídlo.

Ale jeden z těch sluhů byl zlý a řekl:

?K čemu pak je takovému žebrákovi dobré jídlo??

A to jídlo si nechával nebo je dával psům a princi nosil jen skrojky chleba a vodu. , ale ten druhý sluha byl poctivý a nosil mu, co mu náleželo.

Bylo toho málo, ale přece z toho dlouhý čas nějak vyžil, byl nadmíru trpělivý, i když den ode dne slábnul. Když na něj přišla ještě nemoc a on cítil brzký konec, tu požádal, že chce svaté příjímání obdržeti.

V půli mše začaly znenadání všechny zvony ve městě a okolí vyzvánět.

Kněz šel ihned po mši k tomu ubožákovi pod schody, ale ten tam ležel už mrtev, v jedné ruce měl růži a v druhé lilii. A vedle něj ležel papír, na které bylo napsáno, co byl vykonal.

A když byl pohřben, vyrostla na jedné straně hrobu růže a na druhé lilie.