Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Bílá a Černá

(autor neznámý)

Jedna žena šla se svou dcerou a pastorkyní přes pole sekat obilí. Tu přichází dobrotivý Bůh v podobě ubohého žebráka a těch žen se ptá na cestu do vsi. Matka i její dcera mu posměšně odpověděly, ať si tu cestu sám hledá, ale hodná pastorkyně mu cestu ukázala, dokonce s ním kousek šla.

Bůh se na nehodné ženy rozhněval a učinil, že jejich tváře zhrubly, černé jako noc a ošklivé jako hřích se staly; a nejenom to, ještě jim záda křivicí ohnul. Však té hodné pastorkyni tři přání splnit slíbil a ona si přála být krásná a čistá jako slunce, mít měšec zlata, který se nikdy nevyprázdní a poslední její přání bylo dostat se po smrti do nebe. Tu ji milostivý Bůh s požehnáním ta dvě přání vyplnil a po smrti ráj přislíbil.

Když matka se sestrou domů přišly, celé černé a ošklivé, viděly, že pastorkyně je celičká bílá a krásná a do jejich srdcí vstoupila nenávist tak velká, že neměly nic jiného na mysli, než jak nebohou dívku do neštěstí uvrhnout.

Pastorkyně měla bratra Patrika, který ji velmi miloval, a jemu vyprávěla, co se jí přihodilo. I Patrik se spolu s ní zaradoval a její krásu na obrázek si namaloval, aby se s ním těšit mohl. Ale dívka mu kladla na srdce, ať obrázek nikomu neukazuje.

Patrik si pověsil obrázek na stěnu své komůrky; bydlel na královském zámku, kde sloužil jako kočí. Každý den stanul před tím obrázkem a děkoval Bohu, že jeho sestře takové štěstí dopřál.

I stalo se, že tomu králi, u kterého Patrik sloužil, zemřela žena a ta tak krásná byla, že podobné by člověk na světě nenašel, a král pro ni velmi truchlil. Sloužící si všimli, že kočí má obrázek, před kterým každý den stojí, a protože jejich srdce byla závistivá a nepřejícná, králi to žalovali. Tak si král obrázek nechal přinést a spatřil dívku tak krásnou, jako jeho milovaná žena byla, a ihned se do ní vroucně zamiloval. Nechal si zavolat kočího a ptal se ho, kdo na tom obrázku je; on mu pravil, že to je jeho milovaná sestřička. A král řekl, že ta a žádná jiná se jeho ženou stane, dal kočímu kočár i koně, zlatem zdobené šaty a poslal jej pro sestru.

Když Patrik s tou zprávou domů dorazil, sestřička se zaradovala, avšak Černá ji to štěstí záviděla a rozhněvala se nad míru a své matce pravila, že ona jí celým svým uměním čarodějným musí takové štěstí zajistit. A matka ji uklidnila, že vše už promyšleno má. Svým čarodějným uměním omámila kočímu oči, že napůl slepý byl, a nápěvem omámila pastorkyni její uši, že napůl hluchá byla. Pak nastoupili do kočáru, pastorkyně ustrojená do královského šatu co jí bratr od krále dovezl, a s ní macecha a sestra, Patrik si sednul na kozlík a vyrazili na cestu.

Když kus cesty ujeli, tu se Patrik naklonil a na sestru zavolal: