Pohádky pro malé i velké

Největší sbírka pohádek na českém internetu.

Nejčtenější pohádky

Nejnovější pohádky

Barborka a cucavé bombóny

(autor neznámý)

Byla jedna holčička, jmenovala se Barborka a ta měla v puse plno maličkých bílých zoubků, jeden hezčí než druhý.

Ráno si je čistila červeným kartáčkem a říkala jim:

?Počkejte, uvidíte, jaké dobroty Vám dám dneska ke kousání.?

?Jenom žádné vánočky nebo rohlíky namáčené do kávy,? říkaly zoubky a Barborka se smála:

?Co Vás to napadá, to já přece nejím, to má ráda moje babička.?

A dávala zoubkům ke kousání chleba s máslem a telecí maso a maličké bílé zoubky kousaly a kousaly a to je velice bavilo, protože zuby jsou opravdu ke kousání.

A večer, než šla Barborka spát, je zase čistila červeným kartáčkem a ptala se:

?Jak se jim to dnes líbilo.?

?To víš, že se nám to líbilo,? říkaly zoubky Barborce, ?chléb měl tak pěkně vypečenou kůrku a to nás baví, protože můžeme pořádně kousat a vůbec se nenudíme.?

?Tak vidíte,? říkala jim Barborka a pak se na ně do zrcadla usmála a zoubky se usmály na ni a všichni šli spát.

Ale jednou přišla na návštěvu teta Cecílie a přinesla Barborce veliký sáček, plný cucavých bonbónů.

A Barborka řekla:

?Děkuji, tetičko Cecilko, udělala jsi mi velikánskou radost.?

Ale zoubky neměly vůbec žádnou radost, když se v puse objevil cucavý bonbón od tetičky Cecílie, zoubky si říkaly:

?Co s tím, to není nic ke kousání, co budeme dělat, abychom se nenudily??

A tak si řekly, že si budou na něco hrát, třeba na schovávanou.

?Nejdřív se ale musíme rozpočítat,? řekl jeden malý zoubek, a ostatní přikývly, ?správně, nejdřív se rozpočítáme.?

Tak se nejdřív rozpočítaly, a jak to při rozpočítávání bývá, jeden z nich vypadl.

?Jeden z Vás chybí,? řekla večer Barborka, když si čistila zuby červeným kartáčkem, ?jeden z Vás mi vypadl, co to má znamenat??

?Co by to mělo znamenat,? řekly zoubky, ?cucala jsi celý den bonbóny, neměly jsme co dělat, tak jsme si hrály na schovávanou, a protože se přitom musí rozpočítávat, tak jsme se rozpočítávaly a jeden vypadl.?

?Příště nic takového nedělejte,? řekla Barborka, ale zoubky nebyly jen tak potichu a jeden, který byl až docela vzadu, Barborce řekl:

?Dobrá, Barborko, ale Ty přestaň jíst cucavé bonbóny, jinak se zase budeme nudit.?

?Co je tohle za hubatou řeč,? řekla Barborka a velice se zamračila, ?cucavé bonbóny mi chutnají, přinesla mi je tetička Cecilka a mám jich plný sáček. Budu je jíst tak dlouho, dokud je nesním.?

A opravdu jedla jeden za druhým a zoubky se nudily, a tak si zase hrály na schovávanou a zase se rozpočítávaly, a jak se rozpočítávaly, vždycky některý vypadl, a než Barborka snědla celý sáček cucavých bonbónů, všechny zuby byly pryč, jeden se stal zubem v klíči, jiný zubem v hřebenu, jenom vpředu zbyl jeden malý bílý zoubek a ten se na Barborku smutně díval.

A Barborka se na něho také smutně dívala a řekla mu:

?Ty mi už nevypadneš, viď??

?Asi ne,? řekl zoubek, ?nemám se s kým rozpočítávat.?

?To je dobře,? řekla Barborka, ?už nemám žádný cucavý bonbón, teď už budu jíst zase chléb s máslem a telecí maso a taky syrové kedlubny.?

?Ty jsi ale hloupá, Barborko,? řekl zoubek, ?cožpak si myslíš, že na to stačím? To by nás muselo být víc. Teď budeš muset jíst jenom vánočky a rohlíky namáčené v kávě.?

A Barborka si myslela, to je tedy pěkná věc, to já přece nemám vůbec ráda. Ale nedalo se nic dělat.

A tak Barborka sedávala s babičkou a jedla vánočku a rohlíky namáčené v kávě, a když přišla jednou na návštěvu tetička Cecílie a viděla ty dvě, jak jí namáčené rohlíky, zůstala stát ve dveřích jako sloup a řekla:

?To jsem blázen, kde se tady vzaly dvě babičky??